Nejdůležitější odpovědi a otázky týkající se materiálu RAUKANTEX FP.
Otázky a odpovědi pro zákazníky na téma RAUKANTEX FP
Pozemní stavitelství
Např. v Německu definuje vzorový stavební řád (MBO) druhy budov, kde je požární ochrana nutná:
- Budovy infrastruktury: např. zdravotnictví, sociální služby, školy.
- Výškové budovy s výškou > 22 m
- Komerční budovy > 800 m²
- Kancelářské a administrativní budovy > 400 m²
- Ubytovací zařízení > 12 lůžek
- Restaurace > 40 míst
Kromě toho existují vyhlášky a směrnice (např. státní stavební předpisy, směrnice pro školní budovy), které definují přesné požadavky na požární ochranu.
Hodnotí chování stavebního materiálu při požáru na základě specifických zkušebních metod a mezních hodnot. V prostoru EU se má uplatňovat na nově zaváděné výrobky. Ve srovnání s normou DIN 4102-1 se podrobněji zabývá vlastnostmi stavebního materiálu, pokud jde o kouř (s = smoke) a kapky (d = droplets). Toto posouzení se provádí pro třídy stavebních materiálů A2 až D. Nehořlavé stavební materiály nesmějí po odstranění zápalného zdroje dále samostatně hořet, tj. jsou samozhášivé. V evropské klasifikaci udává třída stavebního materiálu podíl stavebního materiálu na požáru.
Jedná se pouze o orientační klasifikaci. Skutečnou třídu stavebního materiálu lze určit pouze zkouškou!
| DIN 4102-1 | EN 13501-1 |
| A1, A2 - nehořlavý | A1 - nehořlavý A2 - nehořlavý / těžko vznětlivý |
| B1 - těžko vznětlivé | B, C - těžko vznětlivé |
| B2 - normálně hořlavé | D, E - normálně hořlavé |
| B3 - lehce vznětlivé | F - lehce vznětlivé |
s + smoke = vývoj kouře
s1 – žádný / téměř žádný vývoj kouře
s2 – střední vývoj kouře
s3 – silný vývoj kouře
d + droplets = hořící odkapávání / odpadávání
d0 – žádné odkapávání / odpadávání
d1 – omezené odkapávání / odpadávání
d2 – silné odkapávání / odpadávání
Pro klasifikaci v rámci třídy B, C a D platí zkušební normy EN 13823 SBI (Hoření jednoho předmětu, tepelné namáhání od jednoho hořícího předmětu pro stavební výrobky) a EN ISO 11925-2 (Hořlavost výrobků při přímém vystavení plameni – Část 2: Zkouška jedním plamenem). Klasifikace se provádí na základě mezních hodnot.
Vodící lišta
Úroveň nebezpečnosti (HL) je určena kombinací provozní a konstrukční třídy. Existují kategorie HL1, HL2 a HL3, přičemž HL3 je nejvyšší úroveň nebezpečí. HL určuje provozovatel, často je požadována HL3, aby byla zaručena maximální možná bezpečnost.
Provozní třída | Konstrukční třídy | |||
| N: Standardní vozidla | A: Automatický režim jízdy | D: Dvoupodlažní vozidla | S: Lůžkové a lehátkové vozy | |
Povrchová vozidla | HL1 | HL1 | HL1 | HL2 |
| Tunel <= 5 km | HL2 | HL2 | HL2 | HL2 |
| Tunel > 5 km | HL2 | HL2 | HL2 | HL3 |
| Tunel, boční evakuace není možná | HL3 | HL3 | HL3 | HL3 |
Požadavky na požární ochranu všech komponent jsou zmapovány v 26 sadách požadavků (např. R1, R22, R24, ...). Ty závisí na druhu použití (funkci) a místě instalace. V některých případech existuje seznam komponent. U ostatních komponent se zohledňuje exponovaná plocha, hořlavá hmota a prostředí. Každý soubor požadavků se skládá z definovaných zkušebních postupů a specifických mezních hodnot (v závislosti na HL1, HL2, HL3). Soubor požadavků určuje provozovatel. Požadavek R definuje např. spotřebu kyslíku, tepelný výkon a toxicitu.